Ber varovné signály vážně, než to bouchne
Než pes cvakne zuby nebo kousne, téměř vždy varuje, nejdřív tiše, pak zřetelněji. Takto poznáš signály včas.
Psi téměř nikdy nekoušou jen tak z ničeho nic. Předtím varují, většinou dlouho a mnoha způsoby, protože se raději vyhnou konfliktu. Když tyto varovné signály znáš, můžeš zareagovat včas a k opravdovému problému vůbec nedojde.
Od tichého k hlasitému
Na začátku stojí tiché signály: pes se dívá jinam, olízne si čenich, zívne nebo na chvíli ztuhne. Pokud to nepomůže, začne být zřetelnější, odvrátí se a napne tělo. Teprve pak přichází vrčení a cenění zubů, a úplně nakonec, jako úplně poslední prostředek, cvaknutí nebo kousnutí. Kousnutí tedy stojí na konci dlouhého řetězce varování, ne na jeho začátku.